Platby mobilem, hodinkami nebo chytrými prsteny už dávno nejsou okrajová záležitost – jejich objem u klientů Komerční banky roste raketovým tempem. Banka uvádí, že transakce tokenizovanými kartami přibývají jak v e‑shopech, tak u klasických obchodníků.
„Podobně jako roste objem transakcí kartami v mobilu, chytrých hodinkách či prstenech a náramcích, zvyšuje se také počet transakcí, které prostřednictvím tokenizovaných karet klienti realizují,“ komentuje zjištění Jitka Haubová, členka představenstva zodpovědná za provoz Komerční banky.
Za poslední tři roky se objem těchto plateb zvýšil ze 70 miliard korun v roce 2023 na 95 miliard v roce 2024, což představuje třicetiprocentní růst. V roce 2025 pak tokenizované transakce dosáhly 117 miliard korun, tedy o dalších osmnáct procent více. Celkově tak v roce 2025 tvořily už 46 procent všech karetních plateb klientů KB. Na fyzických terminálech šlo o 44 procent, v online prostředí dokonce o 51 procent.
Zábavu zaplatíme klidně hodinkami, u zájezdu upřednostníme kartu
Tokenizace se podle zjištění KB nejrychleji prosazuje tam, kde lidé platí často a rychle. V gastronomii a zábavě už jde o naprosto běžný způsob placení: v kategorii Computer Software Stores tvořily tokenizované platby 71 procent objemu, v barech a nočních klubech 68 procent, ve fast‑foodech 64 procent a v restauracích či u profesionálních sportovních klubů shodně 61 procent.
Naopak tradičnější segmenty zatím drží krok pomaleji. Pojišťovací služby vykazují jen 18 procent tokenizovaných plateb, poštovní služby včetně plateb pokut či daní 26 procent, cestovní kanceláře 29 procent, prodejny stavebních materiálů 33 procent a kurýrní služby 35 procent.
V online prostředí je trend ještě výraznější. V roce 2025 tvořily tokenizované platby v průměru 51 procent objemu všech internetových transakcí. Nejčastěji se s nimi setkáme u online objednávek jídla, kde dosahují 85 procent, u taxislužeb a limuzínových služeb se drží na 78 procentech a v oblasti digitálního obsahu na 73 procentech.
Silné zastoupení mají také u prodeje použitého a bazarového zboží, kde tvoří 70 procent plateb. Naopak u online plateb mýtného a dopravních poplatků jde jen o 17 procent, u velkoobchodů s domácími potřebami o 18 procent, u cestovních kanceláří o 20 procent, u nábytku a vybavení domácností o 26 procent a u elektroniky o 28 procent.
Zdroj: KB
