Společnost Eset informuje, že drtivá většina (97 %) českých uživatelů a uživatelek nakupuje online. %). Oproti minulým letům navíc roste obliba online nákupů prostřednictvím chytrého telefonu a mimo klasické české e shopy.
Co se dozvíte v článku
Češi stále častěji nakupují online také v zemích EU a v Asii. Na známém čínském tržišti Temu nakoupila podle výsledků průzkumu agentury Median již třetina dotázaných. Stále častěji také nakupujeme na bazarových platformách, na kterých se však můžeme setkat s propracovanými podvody.
Dárky z druhé ruky
Z dotazování vyplynulo, že oproti loňskému roku se zvýšil počet českých uživatelů a uživatelek, kteří častěji nakupují zboží z Asie (z 25 % v roce 2023 na 32 % v roce 2024) nebo z EU (z 27 % v roce 2023 na 35 % v roce 2024), kde nakupuje především nejmladší generace Z ve věku 18–24 let.
Kromě klasických obchodů vzrostla také obliba bazarových platforem. Zatímco v roce 2023 uvádělo 39 % dotázaných, že na online bazarech nakupuje, letos využívání těchto nákupních platforem deklarovala téměř polovina dotázaných (45 %), a to včetně nákupu dárků k Vánocům.
Na online bazarech nakupují dárky dvě pětiny respondentů (40 %), kteří nakupují k Vánocům také tzv. „z druhé ruky“. Oblíbené mohou být nejen díky úspoře peněz, ale také jako ekologičtější varianta ke standartnímu nakupování.
„Bazarové platformy se pomalu stávají alternativou ke klasickému nakupování. Jak ale dlouhodobě sledujeme, uživatelé se tam mohou také setkat s propracovanými podvody, které kyberzločinci proměnili v organizovanou výdělečnou aktivitu se stamilionovými škodami.
Růst obliby bazarových platforem jako míst k online nakupování tak klade stále větší nároky na povědomí o kybernetických hrozbách a zabezpečení našich osobních dat,“ říká Jakub Souček, vedoucího pražského týmu expertů Esetu, kteří monitorují kyberkriminální aktivity.
Co říkáte na Temu?
„Českých uživatelů a uživatelek jsme se letos ptali také na jejich oblibu známého čínského internetového tržiště Temu, které se stalo v posledních měsících předmětem mnoha diskusí o bezpečnosti a o kvalitě zboží, které nabízí,“ pokračuje Souček.
Zkušenost s nákupem na Temu má podle průzkumu zhruba třetina dotázaných (32 %), z nichž 7 % uvedlo, že zde nakupuje často. Je nicméně také zajímavé, že čtvrtina dotázaných uváděla, že jim nakupování na Temu nepřijde bezpečné (23 %), nebo že tam nenakupují kvůli tomu, že jim zboží nepřijde kvalitní (24 %).
„Především v případě nákupní aplikace Temu vždy uživatele upozorňujeme, aby zvážili její používání. Mnoho lidí je přesvědčeno, že jejich data přece nikoho nebudou zajímat. Bohužel tomu tak není. Data každého z nás mohou dále sloužit například k vytváření agresivní cílené reklamy nebo ke zneužití identity, a to nejen v případě využívání konkrétně této nákupní aplikace,“ upozorňuje Souček.
„Temu může nicméně údaje o uživateli a o zařízení sdílet se třetími stranami, např. se svými přidruženými společnostmi, a pokud tyto přidružené společnosti sídlí v Číně, bude nakládání s daty uživatelů podléhat tamější legislativě. Nevíme, jak jsou data u těchto společností dále zpracovávaná, a nemusí s nimi být nakládáno v souladu s evropskými principy a standardy zpracování dat,“ dodává.
Velká obrazovka pro velké nákupy
Eset dále zjistil, že nejčastěji nakupují online lidé ve věku od 25 do 34 let a velmi často především ženy (36 % oproti 28 % mužů). Nejčastěji nakupujeme online prostřednictvím mobilních telefonů (69 %), přičemž nejoblíbenějším nástrojem k nakupování jsou hlavně u nejmladší generace.
Více než polovina dotázaných pak k online nákupům využívá notebooky (53 %), které jsou také nejlépe vybavené bezpečnostním softwarem – kladně na tuto otázku odpovědělo 65 % respondentů. Lidé ve věku 65 a více let zase nejvíce využívají stolní počítače.
„Zatímco obliba notebooků zůstává oproti minulým letům stále stejná, vidíme naopak výrazný nárůst obliby chytrých telefonů. V minulém roce jej k online nakupování využívala polovina dotázaných, letos to bylo již 69 %,“ komentuje Jakub Souček.
Jen polovina dotázaných si však chrání chytrý mobilní telefon nějakým bezpečnostním řešením a 9 % lidí dokonce uvedlo, že neví, zda ho na svém zařízení má nainstalovaný.
„Opakovaně sledujeme, jak mezi lidmi panuje názor, že mobilní telefon není takovým cílem hackerů jako počítač. Opak je ale pravdou, útočníci jsou mistři v přizpůsobení se vývoji ve společnosti,“ podotýká Souček.
Dobírek ubývá
Nejoblíbenějším způsobem platby je stále platba kartou, uvádějí to tři čtvrtiny dotázaných (72 %). Oproti minulým letům se ale těší větší oblibě možnost platby prostřednictvím Google Pay či Apple Pay (45 % v roce 2024 ve srovnání s 29 % v roce 2023).
Častější je v Praze a Středních Čechách. Využívají ji také především mladší a vzdělanější uživatelé. Oproti loňskému roku také klesla obliba platby na dobírku nebo převodem na účet.
„Dle výsledků průzkumu vidíme, že se čeští uživatelé již snaží lépe přistupovat k zabezpečení svých online plateb kartami. Více než tři čtvrtiny dotázaných uváděly, že je pro ně důležité doplnění plateb vícefázovým ověřením (77 %) či nastavením limitů na kartě (71 %),“ shrnuje Souček.
V nějaké formě pak 39 % dotázaných využívá také virtuální kartu a pětina dotázaných (21 %) sáhne i po oddělené platební kartě. To všechno jsou podle analytiků postupy, které mohu výrazně snížit kybernetická rizika a finanční škody.
„Je to ale především vícefázové ověření, které může rovnou zabránit neoprávněné transakci nebo neoprávněnému přístupu k našemu online účtu. Typicky se jedná o dodatečné ověření uživatele, např. kódem zaslaným v SMS, e-mailu nebo ideálně potvrzením přihlášení v ověřovací aplikaci,“ dodává Souček.
Trable s hesly
Třetina českých uživatelů (32 %) stále využívá pro přihlášení do účtů internetových obchodů stejné nebo podobné heslo. Nejčastěji se jedná o uživatele do 34 let. Unikátní heslo pro přihlášení do svého účtu přitom používá pouze čtvrtina dotázaných.
„Největší část dotázaných (39 %) si svá hesla pamatuje z hlavy. To ale může mít důsledek v tom, že taková hesla nebudou dostatečně složitá a silná. Někam na papír si je zapíše 14 % dotázaných a 9 % dotázaných je uloží do internetového prohlížeče,“ popisuje Jakub Souček.
„Speciálního správce hesel využívá jen 15 % dotázaných. Tento program ale hesla ukládá právě v bezpečné, zašifrované podobě a automaticky je dosazuje při přihlášení do našich účtů,“ doplňuje Souček.
Pozor na fejky
Eset upozorňuje, že ani v případě posuzování bezpečnosti e-shopu se Češi příliš nespoléhají na skutečné bezpečnostní ukazatele. Pro výběr e-shopu, ve kterém chtějí nakupovat, je sice nejdůležitější důvěra v bezpečnost nákupu.
Úroveň zabezpečení přitom ale v naprosté většině (83 %) hodnotí podle dřívější dobré zkušenosti s nákupem, podle dobrých recenzí (57 %) a dle důvěryhodné a známé značky (55 %). Skutečné bezpečnostní prvky jako kritérium pro posouzení bezpečnosti označila méně než čtvrtina dotázaných.
„Známé značky představují dobré reference i s ohledem na bezpečnost nákupu, jsou ale často zneužívány kyberpodvodníky. Ti dokáží vytvořit věrohodnou kopii známého e-shopu i s falešnými recenzemi na produkt nebo službu,“ upozorňuje Jakub Souček.
Na falešný internetový obchod podle Součka může upozornit několik věcí. Věnovat pozornost by uživatelé měli podivně znějící internetové adrese e-shopu a jeho zabezpečení, které lze například zjistit kliknutím na ikonu nastavení na začátku adresního řádku v prohlížeči.
„Text na webu může být strojově přeložený, některé části nemusí být vůbec přeloženy do češtiny a narazit můžeme i na nekonzistentní formátování textu napříč webem. Některé odkazy se mohou zobrazovat v nestandardním formátu a grafika webu může být na některých místech rozbitá. To všechno jsou ukazatele, které nás mohou upozornit na to, že něco není v pořádku,“ uzavírá.
Zdroj: Eset
